čtvrtek 27. prosince 2007

Mrzne až praští

Venku mrzne až praští. Rybník, ve kterém Cessy v létě překonávala plavecké rekordy, je dnes pokryt velkou vrstvou ledu. Plavat se tedy nedá. Ale bruslit nebo klouzat ano.

Cessy to nicméně moc neklouzalo. Na ledu měla jistý krok. Dokonce se pustila střemhlav za jedním bruslařem. Ale podařilo se mu ujet.


sobota 22. prosince 2007

Polidšťování

Kupovat psům vánoční dárky se už stalo běžnou praxí v mnoha domácnostech. Jaký dárek se letos stane hitem? Možná parfém. Londýnská společnost Mungo & Maud tvrdí, že jejich vůně Petite Amande je první na celém světě, která je určena výhradně nejlepšímu příteli člověka. Unikátní směs obsahuje černý rybíz, tuniský nerol, mimózu a fialkové listy se základy sladkého vanilkového bourbonu a sladkých mandlí. V Británii za něj zákazníci zaplatí v přepočtu čtrnáct set korun.

Je vytvoření psího parfému dobrý nápad? Podle české Státní veterinární správy spíše ne. "Zřejmě tvůrci vychází z toho, že se zvířata opravdu ráda ´parfémují´. Proč to zvířata dělají? Aby například ´přebila´ svůj vlastní pach a mátla případnou kořist, své konkurenty či predátory. Nikoli proto, aby se líbila, jak by si někdo mohl myslet", říká Josef Duben, mluvčí Státní veterinární správy (to je pravda - Cessy se ale občas naparfémuje venku takovým způsobem, že by se nedokázala schovat před predátorem naprosto nikde).

Přiznám se, že o koupi parfému zatím neuvažuji. Ale nápad je to zajímavý. Předpokládám, že firma Mungo & Maud nepustí na trh výrobek, který je pro psy nebezpečný. Takže se nemusíte bát parfém Petite Amande koupit.

Na druhou stranu nelze opomíjet ani názory odborníků, kteří se k podobným výstřelkům staví značně nedůvěřivě. "Uvádí se, že pes má proti člověku miliónkrát citlivější nos a má proto uzpůsobené čichové orgány i centrum v mozku. Pachy, které člověk vnímá jako vůně, mohou být pro citlivý čich psa silně dráždivé. Naopak přirozené pachy pes, k nelibosti pána, mnohdy na rozdíl od syntetických přípravků, vnímá velice pozitivně", říká Josef Duben.

"Chovaným zvířatům je dobré zpříjemnit život milou přítomností páníčka, zábavou, hračkami, dobrým ubytováním, správně složenou zvířecí, nikoli lidskou stravou, a nikoli snahou o jejich ´polidšťování´ například parfémy", dodává.

S tím lze souhlasit.

pátek 21. prosince 2007

Alergie?

Podle odborných studií trpí různými alergiemi deset procent populace psů. A každým rokem se jejich počet zvyšuje. Podíl na tomto stavu má mimo jiné i člověk, který „obohacuje“ životní prostředí stále novými zdroji zcitlivujících – alergizujících látek (více zde). Cessy mezi zmíněných deset procent psů bohužel patří. Asi. Má problémy s růstem srsti a na těle se jí před dvěma měsící objevila vyrážka.

Veterinář sice mluví o alergii, ale podle všeho se zdá, že neexistuje účinný způsob, jak alergii u psa poznat. Jeden známý mi s nadsázkou říkal, že někteří veterináři rozeznávají alergii pomocí spolehlivé metody: "dávejte psovi dva týdny hovězí, a když přežije, neměl alergii na hovězí" - opakovat se všemi druhy potravy. Což spolehlivá metoda je, to uznávám. Ale podle jiných veterinářů nebo cvičitelů může být problém s růstem srsti způsoben i nejrůznějšími parazity, změnami stravovacích návyků a mnoha (desítkami) dalších faktorů. V souvislosti s alergiemi by se tedy možná nemělo použít slovo "léčení", ale spíše "experimentování".

Na doporučení veterináře jsme se nicméně rozhodli začít krmit Cessy pouze hypoalergenním krmivem. Všechny dosud kupované granule (pro Cessy jen to nejlepší a většinou i nejdražší) tak jednoho večera letěly do koše. Najít hypoalergenní krmivo v obchodě ale není lehké. Na řadu proto přišel internet a stránky www.novafoods.cz. Po vzorku granulí s netradičním názvem Fitness Linea Trainer Professionale, který jsme dostali od veterináře, se mohla Cessy utlouct. Aby taky ne, granule jsou plné krůtího masa, kachního masa, jehněčího masa, lososa, tuňáka a bůhví čeho ještě. Takže jsme se rozhodli netroškařit a objednat celou bednu (Balík vyzvedla na poště přítelkyně. Na krabici byl pouze název Fitness Linea Trainer Professionale, tak jsem se jí hned zeptal, zda-li paní na poště nechtěli vědět, co že si to objednala za povzbuzující přípravky ke cvičení a zpevnění těla. Ale prý nic. Paní asi necvičí.)

Přestože si Cessy, jak jsem psal výše, vzorek hypoalergenních granulí zamilovala, měl jsem trochu obavu, aby na ně nepřestala mít chuť hned po dodání zásilky. Jednou se to již stalo. Před pár měsíci jsme dostali vzorek přírodního krmiva v zásilce z internetového obchodu baron.cz. Cessy tento vzorek ihned upřednostnila před čímkoli jiným. Po zakoupení velkého balení začala krmivo naprosto ignorovat. FLTP ale zatím konzumuje bez problémů. Dokonce bych se nebál říct, že si tyhle granule zamilovala - nejdříve nedala dopustit na kachnu, nyní ujíždí na rybě.

V kombinaci s prášky se nakonec podařilo vyrážku potlačit. I srst , zdá se, roste bez problémů. Lékařské "experimentování" nejspíš funguje. Což je docela dobrá zpráva.

pondělí 17. prosince 2007

Polovina pravdy

Nedávno jsem psal, že Cessy zničila nové vodítko. Což se nakonec ukázalo pouze jako polovina pravdy. Teprve den poté jsem totiž zjistil, že Cessy zničila vodítka dvě. A taky svítící obojek. Speciální, krásný, viditelný ze vzdálenosti až jednoho kilometru!

Prostě se nudila...

sobota 15. prosince 2007

Konzerva

Nemáte rádi, když se na vás lidé dívají takovým zvláštním opovržlivě-nechápavým výrazem? Pak nikdy na veřejnosti nepoužívejte slovo "holčička" v souvislosti s vaším psem. Když se řekne "holčička", lidé si většinou představí malé dítě žužlající dudlík nebo maximálně dítě předškolního věku. Díky tomu nemusí být konverzace s přítelkyní na veřejnosti pro ostatní na první poslech pochopitelná:
"Co dáme dnes holčičce k večeři?"
"Myslím, že tu zbrusu novou jehněčí konzervu."
"Jasně, určitě ji bude chutnat. Po té koňské se mohla umlátit."
Opovržlivě-nechápavé pohledy okolostojích pochopíte až za několik minut při cestě domů.

úterý 11. prosince 2007

Čokoláda zabiják

Pojišťovna Tesco Pet Insurance vydala před blížícími se Vánocemi důrazné varování všem chovatelům psů v Británii: nekrmte své čtyřnohé miláčky čokoládou. Psí organismus totiž není na trávení čokolády přizpůsoben jako lidský, a psům hrozí až smrt otravou. Zpráva se objevila na stránkách Idnes.cz.

Ročně prý v Británii v období Vánoc uhyne nejvíce psů jen proto, že se jim jejich majitelé snaží "osladit" život. Mnozí chovatelé netuší, že čokoláda jejich miláčkům škodí. Přiznávám na rovinu a bez mučení: já to také nevěděl.

Čokoláda stejně jako další výrobky z kakaa obsahuje alkaloid theobromin, látku podobnou kofeinu, která je pro psy a další zvířata nebezpečná. Látka má za určitých okolností těžký dopad na centrální nervový systém a na srdeční sval zvířat, a může tak vyvolat smrt. Například pro psa velikosti teriéra mohou být smrtelné už jedna nebo dvě tabulky hořké čokolády.

Takže pozor: v žádném případě se nesnažte o Vánocích osladit psům život! Pochopitelně myslím čokoládou. Samozřejmě, že jinak je rozmazlujte tak, jak jste zvyklí.

pátek 7. prosince 2007

Nudím se!

Ničí pes ve vaší nepřítomnosti doma vše, co má na dosah? Ničí váš pes i to, co na dosah nemá, a o čem jste doufali, že nikdy na dosah mít nebude? Pokud zní odpověď "Ano", pak máte psa, který se nudí. Ničení věcí není znakem nepřizpůsobivosti nebo snad nevychovanosti. Zničené podpadky od bot v předsíni nebo roztrhaný polštář v pokoji znamenají v psí řeči zhruba tohle: "Dneska jsem se doma strašně nudila! Byl to fakt hnus."

Jak na projevy "nudění se" reagovat? Hlavně v klidu. Na psa se pousmát a bez řečí uklidit zbytky čehokoliv, co zůstalo kdekoliv na zemi v bytě. Třeba umělohmotné kousky ze zbrusu nového, krásného, černošedého vodítka! Potvora, malá!

středa 5. prosince 2007

Cessy šéfredaktorem

Každý text, který na těchto stránkách vychází, kontroluje Cessy. Důkladně. Pokud s něčím nesouhlasí, štěkne, a já větu přeformuluji. Když jsou text a fotky připraveny ke zveřejnění, provede Cessy poslední korektury. Není pochyb, že má talent. Všimly si toho i nejznámější světové časopisy a věnovaly jí hlavní články svých aktuálních čísel. Foto na titulních stranách bylo samozřejmostí.

neděle 25. listopadu 2007

Chobotnice

Před třemi týdny jsme pro Cessy koupili hračku ve tvaru chobotnice. Hlava byla vyrobena z gumy a chapadla z provázků. Předpokládám, že víte, jak vypadá živá chobotnice, a že si dokážete na základě toho domyslet i to, jak vypadá chobotnice z gumy a provázků. Ostatně, nic jiného než vaši vlastní představivost vám momentálně nabídnout nemůžu. Tak dlouho jsem se připravoval, že chobotnici vyfotím a vystavím na webu, až mi můj nápad Cessy překazila. Rozhodla se totiž pohrát si s chobotnicí trochu "drsněji".

pátek 23. listopadu 2007

Sestra Chill

Že by Cessy měla nový sestřih?, říkáte si pravděpodobně při pohledu na fotky pod tímto textem. Kdepak. Na fotografiích totiž není Cessy, ale její sestra Chill. Ta podoba!, říkáte si nejspíš poté, co jste si přečetli předchozí větu. Ano, hned na první pohled je vidět, že Cessy a Chill pochází z jednoho hnízda. Anebo si to neříkáte? Fakt? Ty z vás, kterým nestačí na nalezení podobnosti první pohled raději přidám nápovědu - Chill je na fotkách ten štíhlejší pes.

Fotografie nám poslala paní Anna, které tímto děkujeme.


neděle 18. listopadu 2007

Ranní vycházka

Některý pes vyžaduje ranní vycházku v šest ráno, jiný už v půl páté. Některý pes neřeší hodinu, ale čeká, dokud jeho majitel neotevře alespoň jedno oko. Potom hned začne vyvádět. Cessy vyžaduje výsadek mezi půl osmou a devátou, přesný čas závisí na druhu a množství večeře. Jsou ale rána, kdy Cessy venčení nevyžaduje - a to s takovým flegmatickým výrazem, až začnu být nervózní já a v podstatě ji donutím jít ven. Jako dnes ráno.

Před ranním odchodem z bytu ovšem nesmí začít přítelkyně připravovat snídani. To je totiž pro Cessy neodolatelné pokušení. Vždy se v kuchyni začne plést pod nohy a čeká, jestli náhodou není jídlo připravováno pro ni. Nebo jestli náhodou něco neupadne na zem. Odlákat ji není vůbec jednoduché. Chodil jsem oblečený od venkovních dveří do kuchyně a zpátky, přemlouval ji, ale Cessy se nechtělo. Pro nezaujatého pozorovatele asi dosti komická situace - při přemlouvání Cessy jsem totiž musel vypadat, jako bych snad chtěl vyvenčit já!

Nakonec jsem se dočkal. A byl vyvenčen. Slibuji, že zítra už Cessy obtěžovat nebudu a půjdu ráno sám beze scén.

sobota 17. listopadu 2007

Večeře

Po večeři se Cessy chvíli olizovala, stála, rozhlížela se kolem, potom šla a celou hlavu strčila do odpadkového koše. Doufám, že mi tím chtěla naznačit: "Dnes jsem si fakt pochutnala". Anebo ne?

pátek 16. listopadu 2007

Utržená poutka

Možná to znáte: po návratu z práce najdete všechny bundy a kabáty válet na zemi v předsíni. Když se pes snaží strhnout na zem vše, co visí na věšáku, prý svým majitelům naznačuje, že nerad zůstává doma sám, a že by ho laskavě měli přístě vzít sebou.

Anebo je to ještě trochu jinak. V jedné z bund nosím piškoty. A vždy po venčení nějaký ten zbytek v kapse zůstane. Občas se stane, že na zemi ležící bunda má kapsu obrácenou na ruby a jak správně tušíte: piškoty nikde. Mám takový pocit, že ne vždy je strhávání věcí znakem stýskání po páničkovi.

Ať platí první nebo druhý případ, jedna věc je stoprocentní: vždy to odnesou poutka.

pondělí 12. listopadu 2007

Sterilizace - 3. část

Hlavním smyslem nošení umělohmotného límce je zabránit psovi, aby si vykousal stehy po operaci. Cessy musela nosit límec deset dní. Bylo mi jí líto, ale je pravda, že pes si na takové věci zvykne rychleji než člověk. Kdybych nosil něco podobného já, pořád bych drhnul o zeď a narážel do kraje dveří, taky bych měl asi límec brzo plný drobků. Cessy natrénovala nenarážení do zdi a do dveří po dvou dnech. No, spíš po třech až čtyřech dnech, o dveře do výtahu drhla i den pátý.

První hodiny s nasazeným límcem se Cessy vztekala, jednou se jí podařilo límec dokonce rychlým trhnutím sundat. Takže jsem musel více utáhnout úchyty - pak už límec držel jako přibitý (obrazně řečeno). Po jednom zběsilém dovádění v peřinách se jí podařilo límec vyvrátit tak, jako se vyvrací deštník při náhlém poryvu větru. Ale stačí trocha izolepy, kterou se oblepí spoje a vše je v pořádku (doporučuji použít průhlednou izolepu, aby pes mohl vidět do stran).

Když se podíváte na umělohmotný límec, taky vás napadne, že vypadá jako anténa nebo parabola? Jistě. A nejen vypadá. Také možná je. První večer nám totiž přeskakoval obraz, kdykoli Cessy prošla kolem televize. Občas zašumělo i rádio. Myslím si, že Cessy klidně mohla pomocí límce chytat různé signály, třeba i z vesmíru. Šumění jsme nahrály a poslaly specialistům. Jsem velmi zvědav na výsledek. Lajka byla prvním psem ve vesmíru, Cessy možná bude prvním psem, který chytil signály z dalekých galaxií!

Dva dny po operaci Dva dny po operaci

neděle 11. listopadu 2007

Cessy dnes slaví své první narozeniny

Narozeniny Cessy zmínily v sobotu přímo na titulních stranách i některé české deníky, např. MF Dnes nebo Lidové noviny.

Martin přijel na bílém koni

A máme tady první sníh! Samozřejmě, že vzhledem k nepřetržitému dešti a teplotám nad bodem mrazu nevydrží déle než do nedělních odpoledních hodin, ale i tak to bylo ráno vcelku příjemné probuzení. Zasněžená krajina na mě totiž působí uklidňujícím dojmem. Jak na sníh reagovala Cessy? Chvíli postávala u dveří a nedůvěřivě pozorovala bílou nadílku. "Je to břečka", řekla. Má recht.

sobota 10. listopadu 2007

Ani psa by nevyhnal

Když je venku tak hnusně jako dnes ráno, říká se, že by člověk ani psa ven nevyhnal. Škoda, že podobné pořekadlo nemají zvířata. Možná bych díky tomu nemusel absolvovat venčení hned třikrát po sobě. A zrovna jako na potvoru v době největšího lijáko-sněžení-větru. Cessy má nejspíš nějaké zažívací problémy. A hle! Opět slyším kňučení! Že by čtvrtý výsadek?

čtvrtek 8. listopadu 2007

Sterilizace - 2.část

Překvapilo mě, že celá procedura sterilizace - uspání, operace, probuzení - trvá pouhých 45 minut. Což je doba, kterou bez problémů přečkáte v čekárně nebo v popovické pivovarské hospůdce. No, bez problémů... Nesmíte hlavně myslet na otázky jako: "Co že to s ní vlastně dělají? Nebolí jí to? Neprobudí se uprostřed operace?" a podobně.

Co mě nepřekvapilo, nicméně velmi potěšilo byl fakt, že uvedení psa do narkózy trvá jen minutu. Teprve při pohledu na jehlu, která zajížděla do přední nohy Cessy jsem si totiž vzpomněl na vlastní fóbii z injekčních stříkaček. O pár vteřin déle a muselo by osazenstvo veterinární ordinace oprášit znalosti z kurzů první pomoci u člověka.

Každý nám říkal, že pes uvedený do narkózy vypadá na první pohled jako mrtvý - bezvládné tělo, vyplazený jazyk, nepřítomný výraz v očích. Ano, taková myšlenka vás sice v první chvíli napadne, ale váš mozek ji rychle vytěsní (zvláště, když máte stále před očima zabodávající se jehlu, toužíte utéct z ordinace a nadechnout se čerstvého vzduchu). Tedy, spíš než pocit "mrtvolna" před operací, vás přepadne jiný pocit po operaci - malátný pes právě se probouzející z narkózy totiž vypadá jako plyšové zvířátko se zabudovaným motorkem - hlava se pomalu otáčí doleva a doprava, ocásek kmitá a nohy neslouží.

Názory na to, jak se bude chovat pes po probuzení z narkózy se různí stejně jako názory na samotnou sterilizaci. Některý pes prožívá vše bez problémů, jiný se trápí. Cessy si nejspíš užila peklo. Až skoro do rána nespala, třásla se, strašně rychle oddechovala, "potácela" se z místnosti do místnosti, hodně pila a velmi často zvracela. Ve čtvrtek ráno zrychlený dech ustoupil a kolem poledne zmizel i třas. Cessy začala bez problémů chodit po bytě i venku a k večeru do sebe dokonce dostala první piškot. A pak druhý, třetí, čtvrtý, pátý...

Pár hodin po operaci Pár hodin po operaci

pondělí 5. listopadu 2007

Sterilizace - 1.část

Teprve druhý textový příspěvek na tomto blogu a hned docela vážné téma. Alespoň pro mě je "řezání a šmikání" v jakémkoliv těle (hlavně mém těle) vážné téma. Před chvílí jsem se snažil vzpomenout na všechny detaily, které sterilizaci Cessy předcházely, i které následovaly. Položil jsem na toto téma dotaz své přítelkyni, která má paměť jako slon. "Vzpomínáš, jak jsme zařizovali věci kolem sterilizace pejska?" S úsměvem na rtech mi bylo sděleno: "Pokud si vzpomínám, tak ty jsi nic nezařizoval". To je pravda. Nechal jsem si pouze právo veta. Teda, pokud by s tím vetem přítelkyně souhlasila.

Překvapilo mě, že co veterinář, to trochu jiný názor na téma "sterilizace". Po telefonickém obvolání zhruba deseti ordinací (samozřejmě, že je obvolávala přítelkyně, já nerad telefonuji) a vyslechnutí deseti různých názorů bylo jasné, že rozhodnout - zda vůbec a hlavně kdy nechat Cessy sterilizovat - musíme s přítelkyní sami. Někteří veterináři doporučovali antikoncepci, někteří sterilizovat hned po půl roce, jiní doporučovali nesterilizovat vůbec. I ceny se pohybovaly na můj vkus v divokém rozpětí - od 2500 do 4500.

Po vyhodnocení všech plusů a mínusů jsme se přiklonili k názoru: sterilizace - ano, kdy? - na konci prvního roku života. A tak se i minulý týden ve středu stalo.

Místo: Velké Popovice
Cena: 2.700,- Kč včetně umělohmotného límce.
Čas: 45 minut

čtvrtek 1. listopadu 2007

Chovatel-amatér

Pouhý fakt - přivézt si domů psa - ještě nikdy z nikoho odborníka na psí výchovu neudělal. Přivézt si domů psa neznamená bohužel ani automatické pochopení psích zvyklostí, psích rozmarů. Takzvaně odborná příprava, která u většiny lidí předchází rozhodnutí začít sdílet domácnost se čtyřnohým stvořením, vezme za své hned v prvních minutách po příjezdu domů. Ihned zapomenete na hodiny strávené brouzdáním po internetových stránkách, zapomenete na haldy knih čtené do pozdních večerních hodin, někdy brzkých ranních hodin. Ihned pochopíte, že realita se střetla s obecnou "knižní" rovinou tak silně, jako by se střetlo velké těžké kladivo s vaší křehkou kostí lebeční.

Možná i proto padlo rozhodnutí začít na těchto stránkách kousek po kousku odhalovat soužití s fenkou Cessy. Proces poznávání psí duše je dlouhodobá záležitost a Cessy mě ani po deseti měsících nepřestává denodenně překvapovat. Snad zde uveřejněné postřehy poslouží potenciálním novým chovatelům-amatérům v rozhodování, zda si psa pořídit, či ne. A třeba poslouží tyto zkušenosti a zážitky i chovatelům-neamatérům, kteří chtějí dát svého psa třeba na studia.