pátek 7. listopadu 2008

Hořící sklad

Včera nám za humny trochu doutnal jeden sklad s textilem. Vítr naštěstí, alespoň pro nás, odnášel kouř opačným směrem, než bydlíme. Proto ani venku nebyl cítit takový zápach jako v místech mnohem dále položených. Nicméně čas strávený venku s Cessynou jsme pro jistotu omezili na minimum. Následkem čehož jsem měl dnes ráno nevyřáděnou Cessynu za krkem mnohem dříve než obvykle.

pátek 24. října 2008

Loňská kolekce

Za chvíli na dveře zaklepe zima. Což je jasné znamení pro všechny majitele psů, aby se rychle přesunuli do obchodů se psím oblečením. Ruku na srdce: copak chcete svého psa nechat umrznout? Anebo na něj snad navléknout obleček z loňské kolekce? Velmi zajímavé otázky, jen co je pravda. Nicméně naprosto nedůležité. Zásádní otázka je totiž tato: Je vůbec nutné psa v zimě do oblečků nasoukávati? Podle článku na stránkách hobby.idnes.cz nikoli nezbytně.

Obecně platí, že schopnost psů reagovat na změny teploty je daleko lepší než u lidí. Pes, který vyběhne z přetopeného bytu do chladného podzimního počasí, se s venkovním prostředím rychle vyrovná. Člověk to samozřejmě vnímá trochu jinak. Posuzovat, kdy je psovi zima a kdy horko podle vlastních pocitů, není vůbec rozumné.

Lidé si v zimě obléknou svetr navíc, psi místo něj mají srst. Mezi pokožkou a jednotlivými chlupy se vytváří vzduchová vrstva, která má velkou izolační schopnost a dobře chrání psa před horkem i zimou. Platí to u krátké srsti, ale hlavně u srsti středně dlouhé a dlouhé. Zvažte proto, zda je nutné omezovat funkčnost této vrstvy letním oholením nebo oblékáním psa do svetru ve studenějším počasí. Pro vašeho miláčka je nejlepší ochranou před zimou a chladem pohyb.

středa 24. září 2008

Kriminálka Itálie

Nejsem si jistý, ale pravděpodobně nejde o vtip. Server aktualne.cz zveřejnil zprávu, podle které jedno město v Itálii plánuje vytvořit databázi DNA všech registrovaných psů. Důvod? Psí exkrementy na chodnících.

Díky novým technologiím totiž mohou psí exkrementy posloužit i jako důkaz k udělení pokuty majiteli psa za to, že po zvířeti neuklidil. Pokud strážník na chodníku či v parku nalezne psí exkrement, bude moci odebrat vzorek na analýzu DNA, která určí, komu pes patří.

Test DNA by mohl stát zhruba 13 eur. Tyto náklady by měla pokrýt případná pokuta. Zatím se neví, kolik bude vůbec vytvoření a udržování takové databáze stát. Určite ne málo. Také se neví, zda-li kvůli psím exkrementům vznikne nová policejní jednotka. Názvy pro takovovou jednotku mě napadají všelijaké...

pondělí 8. září 2008

Koupelnový závěs

Podle všech dostupných indicií se zdá, že Cessy byla ve velké přesile, a že nebojovala úplně "fér" prostředky. Koupelnový závěs jednoduše neměl žádnou šanci.

středa 27. srpna 2008

Alergie? Testy dopadly špatně

Procedura testování psů na alergie je složena ze dvou částí. Nejdříve se provede odběr a analýza krve, poté následuje hlavní test: do pravého boku se psovi aplikuje třicet různých vzorků alergenů. Pokud v místě vpichu rána oteče, je to známka alergie na danou látku.

Cessy již má výše zmíněné procedury za sebou. Přiznám se, že jsme čekali špatný výsledek, ale skutečnost předčila i ty nejčernější představy. Doktoři zjistili, že je Cessy alergická na nejrůznější havěť vyskytující se v domácnosti i venku. Konkrétně na:
  • Culicoides allergen
  • Tyropahagus putrescentie
  • Acarus siro
  • Leúpidoglyphus destructor
  • Malassezia pachydermatis
  • Domácí prach
  • Dermatophagoides farinae (roztoč z domácího prachu)
  • D. pteronyssinus (roztoč z domácího prachu)
  • Mol šatní
  • Komár
  • Ovád
Paradoxně tedy není s největší pravděpodobností alergická na jídlo, což nám vtloukal do hlavy náš první veterinář. Jako na běžícím pásu předepisoval kortikoidy a hypoalergenní granule. Testy, které nám nyní nabídli v nové ordinaci absolutně ignoroval, díky čemuž jsme ztratili hodně měsíců naprosto zbytečnou léčbou. Vypadá to totiž, že Cessy není alergická právě na jednu jedinou věc: a tou je jídlo (nicméně tyto popisované testy alergii na jídlo zjistit nedokáží, na to slouží jiné procedury).

Cessy je opravdu těžký alergik. Tím pádem není možné stoprocentní vyléčení. Existují pouze dvě řešení. Do konce života udržovat Cessy na lécích a tlumit projevy alergie, anebo zkusit objednat vakcínu, která se vyrábí přímo danému psovi na míru, a která sice psa nevyléčí, nicméně hodně "obrní" před rizikovými vlivy. Je tu ovšem několik ale:
  • vakcína se vyrábí pouze v Británii,
  • jedna stojí 10.000,- korun,
  • musí se aplikovat nejméně třikrát po dobu dvou let,
  • stává se, že první dvě vakcíny nemusí mít ten správný účinek, než se "vyladí",
  • ze 70 procent vakcína nezabere vůbec.
Vyhlídky to nejsou valné, ale máme jinou šanci? I kdyby se nám podařilo upravit byt takovým způsobem, že bude zamezen výskyt všeho, co by Cessy mohlo dráždit (např. roztočů z domácího prachu), tak bohužel ve chvíli, kdy se ocitneme mimo tento prostor, máme smůlu. Cessy je totiž taky alergická i na komáry a další venkovní hmyz. Takže by nám pravděpodobně nepomohlo odstěhovat se ani na samotu u lesa.

Řešení je tedy nasnadě: objednáme vakcínu.

(Poznámka na okraj: orientační ceny testů na alergii jsou tyto - vyšetření krve 2 tisíce korun, samotné testy pak kolem 2,5 tisíc.)

čtvrtek 24. července 2008

středa 23. července 2008

Koupání ve vaně

Již jsem na těchto stránkách jednou psal, že Cessy miluje vodu pouze v "přírodním" balení (rybníky, potůčky atd.). Když se ji doma v "nepřírodní" vaně snažím trochu zkulturnit, občas se vzteká. Jak vypadá Cessy, když se chce dostat z vany?

středa 9. července 2008

Nejagresivnější plemeno? Jezevčík.

Zapomeňte na bullteriéry či rotvajlery, nejagresivnějším psím plemenem je prý jezevčík! Na stránkách novinky.cz se objevila informace o studii amerických odborníků, podle které jsou skutečně nejpodrážděnější rasou jezevčíci - nejvíce štěkají, vrčí a hlavně napadnou nejvíce lidí.

Podle studie kousne cizího člověka každý pátý jezevčík. Zhruba stejný počet jedinců této rasy napadá jiné psy a minimálně každý dvanáctý napadne přímo svého majitele (příkladem agresivity jezevčíků je případ šestapadesátileté Lindy Floydové z amerického státu Illinois. Přiznala, že jí její milovaný trpasličí jezevčík jménem Roscoe snědl palec u nohy když spala!).

Druhým nejagresivnějším plemenem jsou čivavy a třetí pozici obsadil Jack Russel teriér. Všechno malá plemena. Podle autora studie Jamese Serpella z University of Pennsylvania jsou právě malá plemena geneticky předurčena k agresivitě více než ta velká.

Na jakém místě se umístilo plemeno Parson Russel teriér se mi nepodařilo zjistit. Nicméně z vlastní zkušenosti vím, že Cessy naštěstí agresivní není. Spíše naopak. Každopádně ale budu ode dneška raději spát s otevřenýma očima...

úterý 1. července 2008

Rybník Mordýřka, Libeř (28.6.2008)

Cessy miluje vodu. Ale jenom v "přírodním" balení. Když se ji doma v "nepřírodní" vaně snažím trochu zkulturnit, velmi se vzteká.

V sobotu jsme vyrazili k rybníku Mordýřka, který leží nedaleko obce Libeř. Hned v první minutě sebou Cessy do Mordýřky plácla a nonstop plavala skoro dvacet minut.

Nevěřil bych, jaký se postupem času stane problém dostat Cessy z vody!

pondělí 30. června 2008

Beátka († 2008)

Minulý týden bohužel odešla do psího nebe kamarádka Beátka. Bude nám chybět...

středa 25. června 2008

Nejstarší pes a závěť

Občas mě napadá otázka: kolika let se asi tak Cessy dožije? Deseti? Dvaceti? Nestane se třeba čistě teoreticky nejstarším psem planety? Možná. To by se ale musela dožít nejméně třiceti let. Jeden manželský pár z britského hrabství Derbyshire se totiž snaží dokázat, že právě jejich pes je úplně nejstarší. Fence Belle je údajně více než 28 let. Na pejskovi jsou znát stopy stáří. Málo jí, protože má jen dva zuby, ale stále ještě dokáže chodit do parku na procházky.

Otázka, která mě zatím ještě ani jednou nenapadla, se týká toho, jestli bych měl Cessyně odkázat v závěti nějaký majetek. Například loni zesnulá excentrická boháčka Leona Helmsleyová odkázala svému miláčkovi 12 milionů dolarů. Maltézan Trouble (Problém) tak byl dosud nejbohatším psem (respektive psicí) světa. Dva vnuci zemřelé miliardářky se ale nakonec díky právníkům postarali o to, aby pes ostrouhal - místo 12 milionů dostane jenom dva. Ale i s tím se dá vyžít.

sobota 21. června 2008

Čtenářka

Také necháváte knihu položenou vedle postele na zemi nebo na nočním stolku? Jistě, komu by se chtělo pořád knihu schovávat, když ví, že druhý večer po ní opět sáhne. Tolik zbytečných pohybů.

Cessy nikdy o moje knihy zvláštní zájem nejevila. Až do pátku. Aktuálně jsem tedy přehodnotil situaci a smířil se s faktem, že sebou každý večer budu muset trochu pohnout. Nad plán.

Jsem zvědavý, co mi řeknou v knihovně. Rozžvýkaná knížka je totiž půjčená.

středa 18. června 2008

Bez vodítka

Pokutovat majitele, kteří nechávají své neovladatelné psy pobíhat bez vodítka? Proč ne. V Praze může tisícová pokuta pro majitele narůst ve správním řízení až na třicet tisíc korun. Zákonodárci ale chtějí pokutu za venčení bez vodítka zvýšit na padesát tisíc. Což svědčí pouze o jediném: o snaze svést se na současné nesmyslné vlně protipsího populismu (viz například článek v Reflexu).

Znám jednu pitomou paní, jejíž černý labrador často nekontrolovatelně naráží do kolemjdoucích. Nepomáhají domluvy, nepomáhají rady. A bohužel nepomohlo ani to, když pes srazil přímo ji a ona kvůli tomu utrpěla zlomeninu nohy. Tato paní by si jistě pokutu zasloužila. Ale nejsem si jist, zda-li by jí vůbec došlo, že něco dělá špatně. A navíc není nikdo, kdo by ji pokutu udělil. Copak jste snad někdy viděli na sídlišti policisty jindy než v noci, kdy rozdávají pokuty špatně zaparkovaným vozidlům? Já ne.

Než řešit debatu o výši pokut, měli by se politici raději zabývat tím, jak to udělat, aby žádné pokuty nebyly potřeba. Například vytipovat místa, kde by se dalo venčit bez vodítka. Na Praze 4 je takovýchto míst již docela hodně. Jejich kompletní seznam najdete na této webové adrese. Osobně doporučuji park Kavčí hory. Je tam i malá hospůdka se zahrádkou. Pro horké letní měsíce místo jako stvořené.

čtvrtek 12. června 2008

Přezdívky

"Přezdívka" je podle encyklopedie neoficiální jméno (či jeho podoba) nějaké konkrétní osoby a často popisuje její zvláštní znak. Předpokládám, že každý z vás má, nebo alespoň měl přezdívku, např. Bimbo nebo Velký šéf. Taky předpokládám, že i vy přezdívky dáváte. Je to lákavé a zábavné.

S přítelkyní si často nemůžeme pomoct a nejrůznějšími přezdívkami častujeme Cessy. Tady je pár příkladů:

Paní Smrádková, Paní Smrďásková
Když se Cessy v lese navoní, vyválí a obalí v pořádně velkém ... pachu, nemůžeme si pomoci neoznačit ji výše napsanými jmény. Často se ale nemusí obalit žádným pachem, někdy si prostě jen tak smrádkuje sama od sebe.

Kousalína
Když si Cessy hraje, občas mě kouše do ruky. Většinou to nebolí, ale jsou i chvíle, kdy Cessy stiskne o trochu víc. Schválně. Abych ji to nějak oplatil, kousnu ji do ucha. To nemá ráda.

Paní Vajtingrová
Cessy dokáže hodiny sledovat oknem nebo z balkónu cvrkot na ulici. Dogy dokáže zpozorovat na kilometry daleko. Nejdříve začne vrčet, proběhne se po bytě, pak zpátky na balkon a nakonec štěká. Často si plete dogy například s černými labradory nebo různými jinými psy a štěká i na ně. Přeci jenom bydlíme vysoko, takže není lehké jednotlivé rasy od sebe rozeznat.

Netopýrek
Cessy strašně ráda polehává na kraji pohovky nebo na kraji postele s hlavou visící dolů. Uši ji směřují k zemi. Cessy vypadá v té chvíli tak trochu jako netopýr.

Pitomečková

Když Cessy udělá něco netradičního, např. vyhrabe bylinku z květináče a do připravené díry si uloží pamlsek, je na místě výše zmíněná přezdívka. "Pitomečková" se u nás doma tak vžilo, že často tímto slovem označuji i přítelkyni. Někdy dokonce přítelkyni říkám: "Ty jsi pitomečkovější než Cessyna".

pondělí 9. června 2008

Alergie? Změna veterináře

V březnu jsem tady na blogu napsal: "Přestože náš veterinář si není zcela jistý, proč má Cessy problémy takové, jaké má, nehodlám léčbu, kterou naordinoval, nijak výrazně zpochybňovat. Mírnou nervozitu ovšem neskrývám."

Mírná nervozita ale bohužel nedávno přerostla do nervozity větší. A tak jsme se rozhodli veterináře změnit. Onemocnění (alergie?) totiž Cessy nemizí, množství prášků narůstá, ale výsledek žádný.

Je možné, že se nic nezmění ani teď. Nicméně bylo lehce povzbuzující, když nám nový lékař na první schůzce sdělil, že zdaleka ještě nebyly vyčerpány všechny možnosti, jak zjistit, co přesně Cessy trápí.

V úterý jsme objednáni na první kolo laboratorních testů. Bude se brát krev. Nemám rád krev. A jehly. A co teprve Cessyna! To zase bude masakr.

pondělí 2. června 2008

Prokousnutý bok

Každý majitel psa to dřív nebo později zažije: nějaká vzteklá mrcha prokousne jeho miláčkovi bok. Nám se to stalo v neděli večer, kdy si Cessy z na první pohled nevinné potyčky odnesla pořádné škrábance a dva centimetry dlouhou a docela hlubokou ránu.

Nejdřív jsem si myslel, že by se měla rána sešít, ale dnes ráno mě z omylu vyvedla paní doktorka. Je tomu úplně naopak. Rána musí zůstat otevřená, několikrát denně se musí desinfikovat a během týdne by měla postupně od krajů zarůstat.

Jak desinfikovat? Připravit desinfekci do injekční stříkačy, vložit její konec do otevřené rány a obsah pomalu vstřikovat. Když mi to doktorka předváděla, myslel jsem, že udeřila moje poslední hodina. Měl jsem mžitky před očima a cítil horko jako na Sahaře. Kdyby vyšetření trvalo o trochu déle, asi bych se složil.

A tohle mám dělat několikrát denně já? To nemůžu přežít!

středa 21. května 2008

Tam za tou duhou...

V posledních dnech se venčení stalo utrpením. Prší, všude bláto... Nicméně občas se naskytne alespoň nějaká zábava: například vyrazit na místo, kde končí duha. Doufal jsem v hrnec plný zlaťáků, ale nic. Snad příště.

pátek 25. dubna 2008

Nové zprávy

Kdykoli vyjdeme s Cessy ven, hned zaboří hlavu k zemi a očichává každý čtvereční centimetr chodníku a trávníku. Než se dostaneme od našeho bytu k lesu, který není daleko, uběhne pořádně dlouhá doba.

Je jasné, že psi rádi dělají spoustu věcí: štěkají, kousají, očichávají vše. Nicméně se mi zdá, že Cessy přikládá svůj nos k zemi extrémně častěji než ostatní psi.

Kamarádka Hanka nedávno přišla na to, proč tomu tak je. Když jsme ji celou situaci popsali, jen mávla rukou a zkušeně pejskařským tónem řekla: To je jasný, proč se loudá. Musí si prostě přečíst všechny esemesky ze včerejška!

Záhada vyřešena.

středa 9. dubna 2008

Znamení zvěrokruhu

I hvězdy naznačují, že se ke mě Cessy hodí. Nedávno jsem narazil na článek, ve kterém autor na základě znamení zvěrokruhu doporučuje lidem, jakého psa si mají pořídit. A z několika vět (znamení Ryby) na mě Cessy jednoznačně "vyskočila".

Například: prý si potřebuju se psy "rozumět v různých chvilkách doma, které mi dávají psychickou pohodu". To je pravda. Největší pohodu mi Cessy dává, když například naaranžuje štětku ze záchodu na pohovce v pokoji. Nebo když přijdu domů a v pokoji najdu na zemi desítky malých dýňových semínek - absolutně netuše, kde Cessy balíček s dýňovými semínky vzala. Což jsou věci, které mě rozesmějí a hned mám dobrou náladu.

Podle textu "potřebuji také i ochránce před světem", proto někdy "Ryby chovají i útočné psy. Můžou tedy mít russel teriéra i velké dogy". S russel teriérem se autor článku trefil. S dogou ovšem moc ne. Ani já, ani Cessy totiž dogy nemusíme. Narozdíl od Cessy se při setkání s dogou ale chovám trochu odvážněji. A hlavně zuřivě neštěkám.

A pak, že se horoskopům nedá věřit. Zrovna před chvílí jsem si přečetl jeden aktuální, ve kterém se píše něco o velké výhře. Hned si cestou domů koupím los. A za vyhrané peníze pořídím Cessyně něco krásného.

čtvrtek 6. března 2008

Alergie? Pokračování...

Na konci textu o alergii jsem sice optimisticky psal o zabírající léčbě, nicméně po vysazení prášků se problémy po dvou měsících vrátily. Opět nekonečné drbání se, vyrážka a stále chybějící podsada.

Přiznám se, že k doktorovi chodím nerad. Což ale není nic proti tomu, jak moc nemá ráda doktory Cessy - při pohledu na bílý šat bere nohy na ramena. Někdy dokonce od veterináře odmítne i pamlsek, a to je znak opravdu velké nesympatie.

Doktor po letošní únorové návštěvě předepsal stejný lék jako loni v listopadu - Dexamethazon. Ale protože tento lék má při dlouhodobém používání negativní vedlejší účinky, dostali jsme navíc ještě Euthyrox, který by měl tyto účinky korigovat.

Když Cessy večer léky dávám, necítím se moc dobře. Cpát do tak malého těla čím dál víc léků ve mě dobré pocity nevzbuzuje... Přestože náš veterinář si není zcela jistý, proč má Cessy problémy takové, jaké má, nehodlám léčbu, kterou veterinář naordinoval, nijak výrazně zpochybňovat. Mírnou nervozitu ovšem neskrývám.

Asi proto jsme zašli na základě doporučení naší oblíbené "pejskařky" a kamarádky raději také ke specialistům jiným: do veterinární laboratoře Labvet. Zde nabízí podle jejich webových stránek "užitečná vyšetření k objasnění zdravotních problémů zvířete".

Cessy zatím absolvovala první testy na kvasinky a parazity - výsledek negativní. Takže o moc chytřejší stran příčin potíží Cessy zatím nejsme. Ale na výsledky dalších testů ještě čekáme.

Pokud budete někdy tyto testy zvažovat, připravte se na finanční výdaje v řádu několika set korun za jedno kolo testů. Ale co je dnes zdarma, že?

čtvrtek 21. února 2008

Cessy a fialový plyšák

Podle paní Šárky bylo velmi těžké natočit Cessy v pohybu, když byla štěňátko - prý pořád spala. To už dnes samozřejmě neplatí. Teď je sice taky problém Cessy natočit, ale z důvodu přesně opačného - není možné ji vzhledem k její rychlosti dostat do záběru.

Paní Šárka nám poslala video, kde se Cessy přeci jenom ve štěněčím věku alespoň trochu hýbe. Nejdříve dovádí se sourozenci a pak bojuje s fialovým plyšákem. Na videu je možné vidět i tátu Yga. Také vám připadá, že je Cessy svému tátovi neuvěřitelně podobná?

Paní Šárce děkujeme za video.

pondělí 11. února 2008

Nová adresa stránek: www.cessy.cz

Měli jste problém zapamatovat si adresu těchto stránek? Mám pro vás dobrou zprávu: od dnešního dne si můžete z hlavy nadobro vymazat slova jako "blogspot" nebo "fenkacessy". Stačí, když si občas vzpomenete pouze na www.cessy.cz.

neděle 3. února 2008

Krásné počasí

V neděli se udělalo nádherně. Ráno sice teploměr ukazoval něco málo pod nulou, odpoledne ale nebylo po mrazu ani památky. Slunce svítilo jako o život. V blízkém lese a rokli bývá v takový krásný den tolik lidí, že mezi nimi nepropadne ani jehla, natož pes. Ale dnes to nebylo tak hrozné. Přesto ne ze všech tváří vyzařovala pohoda a radost - jedna slečna, která prošla kolem nás, trochu znechuceně komentovala lehce zvýšený počet výletníků slovy: "No jo, na oblohu vyleze puchejř a všichni jdou na procházku."

pátek 1. února 2008

Škola ulice?

Prvních patnáct lekcí výcvikového kurzu jsme s Cessy ukončili v sobotu. Také chodíte na "cvičák"? Doufám, že ano. Nechat výchovu psa na škole ulice není zrovna dobrý nápad. Samozřejmě, že nejde o to, aby pes uměl žonglovat s obručemi, chodit po laně nebo mluvit cizími jazyky, ale aby dokázal reagovat na základní povely. A když je to nutné, poslechl.

Před necelým rokem jsem s Cessy navštěvoval takzvané "hromadné" kurzy - v neděli odpoledne se sejde obrovský dav dvounožců a čtyřnožců na jednom velkém oploceném prostranství a cvičí. Za stovku. Přiznám se, že jsem byl před tolika lidmi nervózní jako pes. Po několika protrpěných nedělních hodinách jsem se rozhodl pro kurz individuální. Cessy sice s hromadným kurzem problémy neměla, přesto mi nenadávala, když jsme začali chodit jinam.

S přítelkyní jsme zvolili "cvičák", který patří pod pitbulteriér klub. Předpoklad byl jasný: pokud cvičitelé zvládnou smečku pitbulů, nebude jim jeden Parson dělat žádný problém. Přítelkyně na začátku požádala paní cvičitelku, zda-li by byla ochotná vycepovat v poslušnosti kromě Cessy i mě, ale sešlo z toho - prý v pitbulteriér klubu nemají na lidi vyřízené povolení.

Pokud pes neposlouchá, je to ve většině případů chyba majitele. Jinak řečeno: Cessy se stane naprosto poslušným psem jenom v případě, pokud změním v některých ohledech i své chování. Například: pes potřebuje vidět dominanci a já při své "mírné" povaze nedovedu na psa pořádně zakřičet, když zlobí. Cvičitelka se nabídla, že mi ukáže, jak se "křičí", ale prý by mi mohly prasknout ušní bubínky. Tak jsem jí na to odpověděl, že klidně zakřičet může, že jsem zvyklý z domova.

Já osobně mám zatím z kurzů dobrý pocit. Zdá se mi, že se Cessy v poslušnosti posunula o pořádný krok dopředu, a že nejen její "ovládání" na vodítku, ale i slovní "ovládání" bez vodítka je při procházkách mnohem lepší než dřív. Pochopitelně jsem s tímto svým poznatkem před pár týdny nadšeně seznámil přítelkyni. Její reakcí byl úsměv, pohled na Cessy a průpovídka: "Cessy, páníček je asi slepej a hluchej."

středa 30. ledna 2008

Nakreslete si Cessy

Už jste si zkoušeli nakreslit psa? Ne? Vždyť to jde tak jednoduše. Stačí pár tahů fixou a je to. Taky vám pes na obrázku někoho připomá? Jistě, Cessy. Koho jiného.


How To Draw A Cartoon Dog

úterý 29. ledna 2008

Nová hračka

Cessy dostala novou hračku. Je modrozelená, má pískací hlavu a tělo, čtyři nohy a vypoulené oči. Pozná někdo, o jaké zvíře se jedná? Za správnou odpověď budete pochopitelně odměněni - pocitem z dobře rozluštěné "záhady".


středa 23. ledna 2008

Larry (11.11.2006 - 19. 1. 2008)

Dnešní zápis bude smutný. Dostali jsme totiž zprávu, že jeden z brášků naší Cessy zahynul pod koly automobilu. Larry si bohužel stihl na tomto světě užít pouze jeden rok a dva měsíce. O co kratší dobu strávil v našem světě, o to delší dobu bude moct divočit s ostatními pejsky tam "nahoře".

Na jedné z mnoha tiskových konferencí autorky světoznámého bestselleru „Soukromý život psů“ E. M. Thomasové, položil neznámý účastník otázku: „Myslíte, že se psi dostanou do nebe?“ Paní Thomasová ani na okamžik nezaváhala s odpovědí: „Co by to bylo za nebe, kdyby ne?“

pondělí 21. ledna 2008

Miska

Podle posledních příspěvků to prý vypadá, že Cessy nedělá doma nic jiného, než jenom demoluje. Ano, zdání neklame. Nechci samozřejmě říkat, že "ničí" věci nepřetržitě 24 hodin denně, nicméně intenzita demolování se oproti minulým měsícům značně zvýšila.

A tak i dnešní příspěvek bude o ničení - před pár dny poslala Cessy do věčných lovišť umělohmotnou misku.


středa 16. ledna 2008

Půjčovna psů

Dnes už si můžete půjčit úplně všechno. I psa. Například u Prostějova existuje půjčovna psů Sally, která nabízí "bezproblémové psíky plemen zlatý retrívr, výmarský ohař a labradorský retrívr". Podle internetových stránek firmy je tato služba vhodná především „pro ty, kdo postrádají vedle sebe občas nějakého mazlíčka, který je vždy rozveselí.“

Docela vážně uvažuji, že začnu půjčovat Cessy. Zadarmo! Alespoň bych nemusel po návratu z práce vyhazovat do koše rozkousaný deštník ležící v předsíni, luxovat na kousky rozcupované svíčky nebo sbírat rozházené odpadky po celém pokoji. No jo, ale co bych vlastně doma dělal?

pátek 11. ledna 2008

Krajina a pes

Vědci z Vídeňské univerzity provedli zajímavý pokus. Třem psům promítali vždy dvě fotografie – na jedné byla krajina, na druhé pes. Pokud testovaní psi strčili čumák do obrázku se psem, dostali pamlsek, za krajinu nic.

Na konci pokusu ukázali vědci psům obrázek krajiny, v níž byl zakomponovaný neznámý pes – a všichni tři do něj svorně strčili čumák. Vědci tvrdí, že je to důkaz, že psi dokáží vnímat abstraktní koncepty, což je schopnost dosud připisovaná jen ptákům a primátům.

Díky tomuto zjištění by mohli pejskové poskočit na pomyslném zvířecím inteligenčním žebříčku o trochu výš. Ale jak znám Cessy, kvůli pamlsku by neváhala zase poskočit na žebříčku o trochu níž. Dovedu si totiž představit, že by strkala čumák i do obrázku s krajinou - pro jistotu.

čtvrtek 3. ledna 2008

Demoliční četa

Seděl jsem jenom dva metry od Cessy. U počítače. Byl jsem rád, že si sama v klidu a bez velkého hluku hraje. Když jsem po několika minutách zvednul zrak od monitoru, nejdříve jsem nevěřil svým očím... Není přece možné, abych si nevšiml, že kousek ode mě Cessy cupuje na kousky polštář!

A co myslíte? Je to možné.


středa 2. ledna 2008

Divočáci

Před dvěma týdny jsem potkal v lese divočáka. Když jsem ho spatřil, už pelášil opačným směrem než byl směr mé chůze - jasné znamení, že mě viděl první. Byl jsem docela rád a nebral to osobně. Cessy chvilku nadskakovala, nervózně vrčela, pak se rozběhla za divočákem, ale podařilo se mi ji přivolat. Chvíli jsem se díval na utíkajícího štětináče, potom jsem seskočil ze stromu a vydal se opačným směrem.

V sobotu jsem potkal divočáky čtyři. Měli na sobě zelený šat a v ruce pušky. Myslivci. Oči jim svítili. Červeným nosem divoce pohybovali zleva doprava a snažili se zachytit pach divoké zvěře. Protože nejsem masochista, který se po večerech baví vytahováním broků ze své nebo psí zadnice, raději jsem si připnul Cessy na vodítko a rychlým krokem zmizel. Jistota je jistota. Když myslivci neváhají vystřelit mozek z hlavy svému kolegovi, jednoho neznámého chodce a jeho psa si dávají nejspíš každé ráno ke snídani.

Cessy otravující

Kvůli nemoci jsem byl nucen strávit konec starého a začátek nového roku v posteli. Což se ale vůbec nelíbilo Cessy, která svůj postoj vyjadřovala naprosto jasně. Z postele se mě snažila lákat docela často.