pondělí 30. června 2008

Beátka († 2008)

Minulý týden bohužel odešla do psího nebe kamarádka Beátka. Bude nám chybět...

středa 25. června 2008

Nejstarší pes a závěť

Občas mě napadá otázka: kolika let se asi tak Cessy dožije? Deseti? Dvaceti? Nestane se třeba čistě teoreticky nejstarším psem planety? Možná. To by se ale musela dožít nejméně třiceti let. Jeden manželský pár z britského hrabství Derbyshire se totiž snaží dokázat, že právě jejich pes je úplně nejstarší. Fence Belle je údajně více než 28 let. Na pejskovi jsou znát stopy stáří. Málo jí, protože má jen dva zuby, ale stále ještě dokáže chodit do parku na procházky.

Otázka, která mě zatím ještě ani jednou nenapadla, se týká toho, jestli bych měl Cessyně odkázat v závěti nějaký majetek. Například loni zesnulá excentrická boháčka Leona Helmsleyová odkázala svému miláčkovi 12 milionů dolarů. Maltézan Trouble (Problém) tak byl dosud nejbohatším psem (respektive psicí) světa. Dva vnuci zemřelé miliardářky se ale nakonec díky právníkům postarali o to, aby pes ostrouhal - místo 12 milionů dostane jenom dva. Ale i s tím se dá vyžít.

sobota 21. června 2008

Čtenářka

Také necháváte knihu položenou vedle postele na zemi nebo na nočním stolku? Jistě, komu by se chtělo pořád knihu schovávat, když ví, že druhý večer po ní opět sáhne. Tolik zbytečných pohybů.

Cessy nikdy o moje knihy zvláštní zájem nejevila. Až do pátku. Aktuálně jsem tedy přehodnotil situaci a smířil se s faktem, že sebou každý večer budu muset trochu pohnout. Nad plán.

Jsem zvědavý, co mi řeknou v knihovně. Rozžvýkaná knížka je totiž půjčená.

středa 18. června 2008

Bez vodítka

Pokutovat majitele, kteří nechávají své neovladatelné psy pobíhat bez vodítka? Proč ne. V Praze může tisícová pokuta pro majitele narůst ve správním řízení až na třicet tisíc korun. Zákonodárci ale chtějí pokutu za venčení bez vodítka zvýšit na padesát tisíc. Což svědčí pouze o jediném: o snaze svést se na současné nesmyslné vlně protipsího populismu (viz například článek v Reflexu).

Znám jednu pitomou paní, jejíž černý labrador často nekontrolovatelně naráží do kolemjdoucích. Nepomáhají domluvy, nepomáhají rady. A bohužel nepomohlo ani to, když pes srazil přímo ji a ona kvůli tomu utrpěla zlomeninu nohy. Tato paní by si jistě pokutu zasloužila. Ale nejsem si jist, zda-li by jí vůbec došlo, že něco dělá špatně. A navíc není nikdo, kdo by ji pokutu udělil. Copak jste snad někdy viděli na sídlišti policisty jindy než v noci, kdy rozdávají pokuty špatně zaparkovaným vozidlům? Já ne.

Než řešit debatu o výši pokut, měli by se politici raději zabývat tím, jak to udělat, aby žádné pokuty nebyly potřeba. Například vytipovat místa, kde by se dalo venčit bez vodítka. Na Praze 4 je takovýchto míst již docela hodně. Jejich kompletní seznam najdete na této webové adrese. Osobně doporučuji park Kavčí hory. Je tam i malá hospůdka se zahrádkou. Pro horké letní měsíce místo jako stvořené.

čtvrtek 12. června 2008

Přezdívky

"Přezdívka" je podle encyklopedie neoficiální jméno (či jeho podoba) nějaké konkrétní osoby a často popisuje její zvláštní znak. Předpokládám, že každý z vás má, nebo alespoň měl přezdívku, např. Bimbo nebo Velký šéf. Taky předpokládám, že i vy přezdívky dáváte. Je to lákavé a zábavné.

S přítelkyní si často nemůžeme pomoct a nejrůznějšími přezdívkami častujeme Cessy. Tady je pár příkladů:

Paní Smrádková, Paní Smrďásková
Když se Cessy v lese navoní, vyválí a obalí v pořádně velkém ... pachu, nemůžeme si pomoci neoznačit ji výše napsanými jmény. Často se ale nemusí obalit žádným pachem, někdy si prostě jen tak smrádkuje sama od sebe.

Kousalína
Když si Cessy hraje, občas mě kouše do ruky. Většinou to nebolí, ale jsou i chvíle, kdy Cessy stiskne o trochu víc. Schválně. Abych ji to nějak oplatil, kousnu ji do ucha. To nemá ráda.

Paní Vajtingrová
Cessy dokáže hodiny sledovat oknem nebo z balkónu cvrkot na ulici. Dogy dokáže zpozorovat na kilometry daleko. Nejdříve začne vrčet, proběhne se po bytě, pak zpátky na balkon a nakonec štěká. Často si plete dogy například s černými labradory nebo různými jinými psy a štěká i na ně. Přeci jenom bydlíme vysoko, takže není lehké jednotlivé rasy od sebe rozeznat.

Netopýrek
Cessy strašně ráda polehává na kraji pohovky nebo na kraji postele s hlavou visící dolů. Uši ji směřují k zemi. Cessy vypadá v té chvíli tak trochu jako netopýr.

Pitomečková

Když Cessy udělá něco netradičního, např. vyhrabe bylinku z květináče a do připravené díry si uloží pamlsek, je na místě výše zmíněná přezdívka. "Pitomečková" se u nás doma tak vžilo, že často tímto slovem označuji i přítelkyni. Někdy dokonce přítelkyni říkám: "Ty jsi pitomečkovější než Cessyna".

pondělí 9. června 2008

Alergie? Změna veterináře

V březnu jsem tady na blogu napsal: "Přestože náš veterinář si není zcela jistý, proč má Cessy problémy takové, jaké má, nehodlám léčbu, kterou naordinoval, nijak výrazně zpochybňovat. Mírnou nervozitu ovšem neskrývám."

Mírná nervozita ale bohužel nedávno přerostla do nervozity větší. A tak jsme se rozhodli veterináře změnit. Onemocnění (alergie?) totiž Cessy nemizí, množství prášků narůstá, ale výsledek žádný.

Je možné, že se nic nezmění ani teď. Nicméně bylo lehce povzbuzující, když nám nový lékař na první schůzce sdělil, že zdaleka ještě nebyly vyčerpány všechny možnosti, jak zjistit, co přesně Cessy trápí.

V úterý jsme objednáni na první kolo laboratorních testů. Bude se brát krev. Nemám rád krev. A jehly. A co teprve Cessyna! To zase bude masakr.

pondělí 2. června 2008

Prokousnutý bok

Každý majitel psa to dřív nebo později zažije: nějaká vzteklá mrcha prokousne jeho miláčkovi bok. Nám se to stalo v neděli večer, kdy si Cessy z na první pohled nevinné potyčky odnesla pořádné škrábance a dva centimetry dlouhou a docela hlubokou ránu.

Nejdřív jsem si myslel, že by se měla rána sešít, ale dnes ráno mě z omylu vyvedla paní doktorka. Je tomu úplně naopak. Rána musí zůstat otevřená, několikrát denně se musí desinfikovat a během týdne by měla postupně od krajů zarůstat.

Jak desinfikovat? Připravit desinfekci do injekční stříkačy, vložit její konec do otevřené rány a obsah pomalu vstřikovat. Když mi to doktorka předváděla, myslel jsem, že udeřila moje poslední hodina. Měl jsem mžitky před očima a cítil horko jako na Sahaře. Kdyby vyšetření trvalo o trochu déle, asi bych se složil.

A tohle mám dělat několikrát denně já? To nemůžu přežít!