Bezohlednost

Nevlastním střelnou zbraň. Ani nepřicházím do styku s lidmi, kteří zbraň nosí. Díky tomu se mi prakticky nemůže stát, abych se potkal s kamarádem, který by mi z legrace šermoval před obličejem pistolí a pronášel věty jako "Neboj, je zajištěná" nebo "Není nabitá, nic se nemůže stát".

"Bohužel" však vlastním psa. A tak nejsem ušetřen jiným větám, ze kterých mi naskakuje husí kůže. Opravdu se najde neuvěřitelné množství pitomců, kteří dokážou prohlásit "Můj pes ještě nikomu nic neudělal, proto ho nemám na vodítku".

Minulý týden jeden takový pes napadl Cessynu. Škrábance na břichu a nohách se jí budou hojit ještě pěkně dlouho. Jak bojovat proti bezohlednosti a pitomosti lidí? A lze proti tomu vůbec bojovat? Nevím...

Sousedka Lucka

...po návštěvě u kadeřníka

Před návštěvou u kadeřníka...

Hvězda

Třeboň (18.9.-20.9.2009)

Upřený pohled

Člověk se nesmí chovat k psovi jako by to byl člověk. Opravdu ne. Daří se vám to?

[...] Na druhé straně je zajímavé, „jak psi používají upřený pohled ke sledování lidského jednání. Nejčastěji to vidíme u stolu, když lidé sedí a jedí. Pes přijde, před někoho si sedne, zírá na něj nebo na jídlo. Je to zřejmý pokus získat stejnou potravu a pravděpodobně bude nejúspěšnější, je-li pes malý, a tudíž ani jeho nejupřenější zírání není možno považovat za hrozbu člověku, na nějž je zaměřeno. Naopak ona osoba si může pohled vyložit jako doufající, zkormoucený nebo žebravý a zpravidla psovi podá kousek jídla. Z psího hlediska jde ovšem o přímé prosazení dominance pohledem.“

http://blog.aktualne.centrum.cz/blogy/radkin-honzak.php?itemid=7711

Třeboň

Třeboň